Období III.
Světová literatura 20. a 21. století
12
Velký Gatsby
Modernismus · 20. stol.
Román · Epika
O autorovi
Francis Scott Fitzgerald (1896–1940), americký spisovatel a scénárista, významný představitel tzv. ztracené generace. Narozen do rodiny irských přistěhovalců → od mládí oplýval inteligencí → ve 13 letech mu byl otisknut jeho první detektivní příběh → studia v New Jersey a Princetonu → stále větší zájem o literaturu → r. 1918 narukoval do armády (1. sv. válka), ale nestihl se zúčastnit bojů → cesty do Evropy vč. Francie (přátelství s E. Hemingwayem) → svatba se Zeldou Sayrovou → společně se stali celebritami a vzory tzv. jazzového věku a bouřlivých 20. let 20. stol. → zajímavý život, zároveň ale zadlužení a problémy s alkoholem → práce filmového scénáristy v Hollywoodu (od r. 1937 až do své smrti) → zemřel r. 1940 v Kalifornii.
Literární směr & kontext
Světová meziválečná próza. Vydáno r. 1925. V USA tzv. jazzový věk (bouřlivé období zejména 20. let 20. stol. v USA; znaky: mohutný hospodářský rozvoj × často ztráta morálních hodnot a morální úpadek společnosti). Autor je představitelem ztracené generace (skupina amerických autorů, kteří se většinou přímo účastnili 1. sv. války, jež zničila jejich ideály a silně ovlivnila jejich tvorbu po tematické stránce i jejich životy a psychiku; zástupci: Ernest Hemingway, Francis S. Fitzgerald, William Faulkner, Gertrude Steinová; někdy také: John Steinbeck nebo Erich Maria Remarque).
Autoři stejné doby
Ztracená generace: Ernest Hemingway (Fiesta) · William Faulkner (Vojákův žold). Světová meziválečná próza: Thomas Mann (Smrt v Benátkách) · Erich Maria Remarque (Domov snů). Devětsil: Jaroslav Seifert (Město v slzách) · Vladislav Vančura (Pekař Jan Marhoul). Protiválečná tvorba: Romain Rolland (Petr a Lucie) · Henri Barbusse (Oheň). Společenská kritika: Sinclair Lewis (Babbitt) · George Bernard Shaw (Pygmalion) · John Galsworthy (Sága rodu Forsytů) · Heinrich Mann (Poddaný). Modernismus: James Joyce (Odysseus) · Marcel Proust (Hledání ztraceného času) · Jaroslav Hašek (Švejk). Pragmatismus: Karel Čapek (R.U.R., Krakatit).
Vlivy na dílo
Znalost prostředí společenské smetánky. Manželství se Zeldou Sayrovou (čerpal z něj náměty, často i pasáže z manželčina deníku). Zámecké sídlo Beacon Towers (→ Gatsbyho sídlo). Golfistka Edith Cummingsová (→ postava Jordan Bakerové). Nenaplněný vztah s Ginevrou Kingovou (→ postava Daisy Buchananové). Na další tvorbu: příslušnost ke společenské smetánce; zkušenosti z filmového průmyslu; manželka Zelda.
Další díla autora
Vzhledem k předčasné smrti nepříliš rozsáhlá tvorba; převažuje próza s tematikou (a kritikou) tehdejší vyšší společnosti. ROMÁNY: Na prahu ráje (prvotina a zároveň první úspěch) · Krásní a prokletí · Něžná je noc (o psychiatrovi, který se ožení se svou pacientkou) · Poslední magnát (nedokončený román z prostředí filmového průmyslu). POVÍDKY A NOVELY: Povídky jazzového věku (sbírka obsahující povídku Podivuhodný případ Benjamina Buttona – o člověku, který se narodí starý a narozdíl od ostatních s věkem mládne – a novelu Diamant velký jako Ritz z prostředí americké Montany).
Literární druh & žánr
Epika – společenský román (próza). Román = prozaický epický žánr; delší rozsah a komplikovanější děj než povídka nebo novela; zpravidla více postav.
Časoprostor
Long Island, New York (USA) – skutečná i vymyšlená místa (Hotel Plaza, bývalá skládka odpadu ve Flushing Meadows; části West Egg a East Egg). Léto r. 1922 (20. léta 20. stol.).
Vypravěč
Přímý účastník děje – Nick Carraway (ich-forma). Pasáže, ve kterých se vypravěč zamýšlí nad motivy a minulostí ostatních postav, jsou psány v er-formě.
Kompozice
Rozděleno na 9 kapitol. Vyprávění je chronologické (děj na sebe časově navazuje).
Postavy
| Postava | Charakteristika |
|---|---|
| Nick Carraway | Vypravěč příběhu; mladý a ambiciózní; tolerantní a čestný |
| Jay Gatsby | Inteligentní a tajemný mladý boháč; pohostinný, moudrý, nešťastně zamilovaný do Daisy; zbohatl pašováním alkoholu za prohibice; ctižádostivý a optimistický, ale málo upřímný |
| Daisy Buchananová | Sestřenice Nicka a bývalá Gatsbyho dívka; manželka Toma Buchanana; krásná, ale povrchní; přetvařuje se; touží po majetku a luxusu; neví, co chce; částečně inspirovaná Zeldou Sayrovou |
| Tom Buchanan | Manžel Daisy; bohatý arogantní muž se sexistickými a rasistickými názory |
| Myrtle Wilsonová | Manželka George Wilsona a milenka Toma Buchanana; sama je chudá, ale užívá si milencových peněz |
| George Wilson | Manžel Myrtle; chudý provozovatel autoopravny; žijí v oblasti místní skládky odpadu |
| Jordan Bakerová | Golfistka; má krátký vztah s Nickem; zdánlivě skromná a čestná, ve skutečnosti si k úspěchům pomáhá podvody |
Děj
Děj začíná několik let po konci 1. sv. války. Mladý Nick Carraway přijíždí do New Yorku s vidinou skvělé kariéry → pronajme si domek na Long Islandu (v části West Egg) → jeho sousedem je tajemný milionář Gatsby, který ve svém luxusním sídle pořádá honosné večírky → Nick se setká se svou povrchní sestřenicí Daisy a jejím manželem Tomem Buchananem (jejich manželství je nešťastné) → Nick záhy zapadá do zdejší komunity → poznává Tomovu milenku Myrtle Wilsonovou a golfistku Jordan Bakerovou, se kterou naváže vztah → stane se Gatsbyho přítelem → zjistí, že jde o moc příjemného člověka → dozví se detaily o jeho podezřelých obchodech s alkoholem a o jeho cestě k penězům (původním jménem Gatz, z chudé rodiny; láska k dívce Daisy; rozchod kvůli rozdílnému spol. postavení; setkání s milionářem Danem Codym, který mu pomohl k penězům; válka; major v armádě; studia na Oxfordu).
Nick zjišťuje, že Gatsbyho životní láskou je Daisy → Gatsby se s Daisy setkává → její manželství s Tomem se rozvrací → dojde k přímé konfrontaci Gatsbyho a Toma → Tom odhaluje Gatsbyho temnou minulost a Daisy se rozhodne zůstat s Tomem → Tom sebevědomě řekne Gatsbymu, ať Daisy zaveze domů → Gatsby s Daisy odjíždějí (s Daisy za volantem), jedou kolem domu Wilsonových a Daisy omylem srazí a zabije Myrtle → Wilson je naprosto zničený → Tom mu prozradí, že majitelem auta je Gatsby → Wilson tak za vraha považuje Gatsbyho, vnikne do jeho sídla a zastřelí ho → poté sám spáchá sebevraždu → za Gatsbyho truchlí jen pár lidí (včetně Nicka) – místní smetánka zapomněla na jeho někdejší pohostinnost → Daisy a Tom odjíždějí → Nick je znechucený, končí vztah s Jordan a vrací se domů.
Nick zjišťuje, že Gatsbyho životní láskou je Daisy → Gatsby se s Daisy setkává → její manželství s Tomem se rozvrací → dojde k přímé konfrontaci Gatsbyho a Toma → Tom odhaluje Gatsbyho temnou minulost a Daisy se rozhodne zůstat s Tomem → Tom sebevědomě řekne Gatsbymu, ať Daisy zaveze domů → Gatsby s Daisy odjíždějí (s Daisy za volantem), jedou kolem domu Wilsonových a Daisy omylem srazí a zabije Myrtle → Wilson je naprosto zničený → Tom mu prozradí, že majitelem auta je Gatsby → Wilson tak za vraha považuje Gatsbyho, vnikne do jeho sídla a zastřelí ho → poté sám spáchá sebevraždu → za Gatsbyho truchlí jen pár lidí (včetně Nicka) – místní smetánka zapomněla na jeho někdejší pohostinnost → Daisy a Tom odjíždějí → Nick je znechucený, končí vztah s Jordan a vrací se domů.
Téma díla
Obraz typického amerického „nablýskaného" stylu života. Kritika povrchního chování společenské smetánky. Poukázání na úpadek morálních hodnot a na charakterové vady lidí (nejen bohatých) – hlavně pokrytectví a krátká paměť.
Motivy
minulosttajemstvíláskavzpomínkypředsudkypřetvářkapenízetouhacharakterpaměťzávist
Jazykové prostředky
Převažuje spisovný a poměrně moderní jazyk, jen místy se zastaralými výrazy, např. archaismus (sekretář = větší skříň se sklopnou psací deskou). Jazykový styl elegantní až noblesní (běžné pro vyšší společenské kruhy). Hovorové (žes) a zabarvené výrazy jen v některých, zejména vypjatých dialozích. Monology vypravěče i dialogy s přímou řečí; propracovanost popisů (např. popis Gatsbyho majetku); podrobné charakteristiky.
Figury: elipsa = vynechání části věty, která je příjemci z kontextu zjevná; VÝZNAM: zestručnění (kdy mu bylo asi osmnáct [let]). Tropy: přirovnání = pojmenování na základě srovnání či podobnosti dvou subjektů; často využívá nadsázku (jako hvězda u měsíce); epiteton konstans = básnický přívlastek stálý – přikládá důraz běžné (zjevné) vlastnosti (malá fotografie, námořnický oblek; např. šedivý vlk, zelený háj); epiteton ornans = básnický přívlastek zdobný – přikládá důraz nezvyklé vlastnosti (kouzelné předměty; např. „zemřelá slova"); perifráze = opis vystihující jev pomocí jeho typických znaků, nepojmenovává ho přímo; někdy souvisí s eufemismy (za Gatsbyho okny = venku; např. přístroj Celsiův = teploměr); archaismus = zastaralý jazykový prvek, na rozdíl od historismů může označovat i věc, která stále existuje (platiti, dýchati, regiment = pluk, leč = avšak; sekretář = větší skříň se sklopnou psací deskou); hyperbola = zveličování skutečnosti (To je božské).
Figury: elipsa = vynechání části věty, která je příjemci z kontextu zjevná; VÝZNAM: zestručnění (kdy mu bylo asi osmnáct [let]). Tropy: přirovnání = pojmenování na základě srovnání či podobnosti dvou subjektů; často využívá nadsázku (jako hvězda u měsíce); epiteton konstans = básnický přívlastek stálý – přikládá důraz běžné (zjevné) vlastnosti (malá fotografie, námořnický oblek; např. šedivý vlk, zelený háj); epiteton ornans = básnický přívlastek zdobný – přikládá důraz nezvyklé vlastnosti (kouzelné předměty; např. „zemřelá slova"); perifráze = opis vystihující jev pomocí jeho typických znaků, nepojmenovává ho přímo; někdy souvisí s eufemismy (za Gatsbyho okny = venku; např. přístroj Celsiův = teploměr); archaismus = zastaralý jazykový prvek, na rozdíl od historismů může označovat i věc, která stále existuje (platiti, dýchati, regiment = pluk, leč = avšak; sekretář = větší skříň se sklopnou psací deskou); hyperbola = zveličování skutečnosti (To je božské).
Zasazení do kontextu díla
Vydáno r. 1925. Během autorova života nebylo dílo příliš populární → v době hospodářské krize (po r. 1929) a 2. sv. války téměř zapomenuto → v 50. letech znovu vydán a brzy si získal obří popularitu → dnes považován za jedno z klasických amerických děl. V době vzniku měla lit. kritika smíšené názory; sám autor byl ještě před smrtí přesvědčen o svém neúspěchu. FILM: Velký Gatsby (USA; 1974) – hl. role Robert Redford; Velký Gatsby (TV film; 2000); Velký Gatsby (USA; 2013) – hl. role Leonardo DiCaprio. Dílo inspirovalo dalšího představitele ztracené generace – četba Velkého Gatsbyho inspirovala začínajícího Ernesta Hemingwaye k tvorbě delších textů.
Společensko-historický kontext
1. sv. válka (1914–1918) – na poražené Německo uvaleny drastické územní a hospodářské sankce Versailleskou smlouvou. Ženy v USA získávají volební právo (1920). Předzvěsti vzestupu totalitních ideologií: founded nacistické strany (NSDAP) v Německu (1920), Hitler zvolen jejím předsedou (1921), jeho první pokus o státní převrat (1923). Americkému Chicagu „vládne" mafiánský boss Al Capone (20. léta). V Německu vysoká inflace a prohlubující se chudoba (válkou a sankcemi zničené hospodářství) → nespokojenost + příklon k nacionalistickým hnutím. V USA naopak celkový rozkvět.
Kontext světové literatury
Probíhá období světové meziválečné literatury (světová prozaická tvorba mezi 1. a 2. sv. válkou; tvořit začínala ztracená generace, dále např. Agatha Christie, James Joyce, Franz Kafka). Začínají tvořit zástupci ztracené generace: Ernest Hemingway (Fiesta), William Faulkner (Vojákův žold). U nás Devětsil – Jaroslav Seifert (Město v slzách), Vladislav Vančura (Pekař Jan Marhoul). Protiválečná tvorba: Romain Rolland (Petr a Lucie), Henri Barbusse (Oheň). Společenská kritika: Sinclair Lewis (Babbitt), George Bernard Shaw (Pygmalion), John Galsworthy (Sága rodu Forsytů), Heinrich Mann (Poddaný). Modernismus: James Joyce (Odysseus), Marcel Proust (Hledání ztraceného času), Jaroslav Hašek (Švejk). Pragmatismus: Karel Čapek (R.U.R., Krakatit).
Kontext dalších druhů umění
Avantgarda – kulturní a umělecké hnutí 1. pol. 20. stol. MALBA: kubismus (Pablo Picasso); surrealismus (Salvador Dalí). HUDBA: v USA populární jazz (Duke Ellington). ARCHITEKTURA: Art deco.
Dobové vnímání & kritika
Během autorova života nebylo dílo příliš populární. V době hospodářské krize (po r. 1929) a 2. sv. války bylo téměř zapomenuto. V 50. letech znovu vydán a brzy si získal obří popularitu po celém světě. Dnes považován za jedno z klasických amerických děl. V době vzniku měla literární kritika smíšené názory. Sám autor byl ještě před smrtí přesvědčen o svém neúspěchu. Téma díla je aktuální i dnes – znaky morálního úpadku lze najít ve všech obdobích; zpracování je moderní, zastaralých prvků minimum.
Srovnání s jiným dílem
George Bernard Shaw – Pygmalion: o něco dřívější divadelní hra anglického dramatika; podobně jako Velký Gatsby je kritický k tehdejší společnosti – zatímco Velký Gatsby řeší povrchnost smetánky „blyštivého" jazzového věku, Pygmalion kritizuje zkostnatělost viktoriánských tradic a poměrů ve Velké Británii.
Ukázka z díla
Po prohlídce domu jsme se měli podívat na pozemek, na bazén, na kluzák a na svatojánské květiny – ale za Gatsbyho okny se dalo zase do deště, a tak jsme stáli vedle sebe a dívali se na zbrázděnou hladinu Průlivu.
„Kdyby nebyla mlha, mohli bychom na druhé straně Průlivu vidět tvůj dům," řekl Gatsby. „Na konci vaší loděnice hoří vždycky celou noc zelené světlo."
Najednou se Daisy do něho zavěsila, ale zdálo se, že on se v myšlenkách hrouží do toho, co právě řekl. Snad ho napadlo, že obrovský význam toho světla už navždy zmizel. Ve srovnání s velkou vzdáleností, která ho dříve dělila od Daisy, se zdálo, že je jí velmi nablízku, skoro jako by se jí dotýkal. Zdálo se, že je tak těsně u ní jako hvězda u měsíce. Bylo to už zase jen zelené světlo na loděnici. Počet jeho kouzelných předmětů se o jeden zmenšil.
Začal jsem chodit sem tam po pokoji a v polotmě jsem prohlížel různé neurčité předměty. Velká fotografie staršího muže v parádním námořnickém obleku, jež visela na stěně nad psacím stolem, mě zaujala.
„Kdo je to?"
„To je pan Dan Cody, kamaráde. Už je mrtvý. Před lety to býval můj nejlepší přítel."
Na sekretáři stála malá fotografie Gatsbyho také v námořnickém obleku – Gatsby s hlavou vzdorovitě zvrácenou nazad – zřejmě z doby, kdy mu bylo asi osmnáct.
„To je božské," vykřikla Daisy. „Ten účes! Nikdy jsi mi neřekl, že ses takhle česal – nebo žes měl jachtu."
„Kdyby nebyla mlha, mohli bychom na druhé straně Průlivu vidět tvůj dům," řekl Gatsby. „Na konci vaší loděnice hoří vždycky celou noc zelené světlo."
Najednou se Daisy do něho zavěsila, ale zdálo se, že on se v myšlenkách hrouží do toho, co právě řekl. Snad ho napadlo, že obrovský význam toho světla už navždy zmizel. Ve srovnání s velkou vzdáleností, která ho dříve dělila od Daisy, se zdálo, že je jí velmi nablízku, skoro jako by se jí dotýkal. Zdálo se, že je tak těsně u ní jako hvězda u měsíce. Bylo to už zase jen zelené světlo na loděnici. Počet jeho kouzelných předmětů se o jeden zmenšil.
Začal jsem chodit sem tam po pokoji a v polotmě jsem prohlížel různé neurčité předměty. Velká fotografie staršího muže v parádním námořnickém obleku, jež visela na stěně nad psacím stolem, mě zaujala.
„Kdo je to?"
„To je pan Dan Cody, kamaráde. Už je mrtvý. Před lety to býval můj nejlepší přítel."
Na sekretáři stála malá fotografie Gatsbyho také v námořnickém obleku – Gatsby s hlavou vzdorovitě zvrácenou nazad – zřejmě z doby, kdy mu bylo asi osmnáct.
„To je božské," vykřikla Daisy. „Ten účes! Nikdy jsi mi neřekl, že ses takhle česal – nebo žes měl jachtu."