Děj začíná několik let po konci 1. sv. války. Mladý Nick Carraway přijíždí do New Yorku s vidinou skvělé kariéry → pronajme si domek na Long Islandu (v části West Egg) → jeho sousedem je tajemný milionář Gatsby, který ve svém luxusním sídle pořádá honosné večírky → Nick se setká se svou povrchní sestřenicí Daisy a jejím manželem Tomem Buchananem (jejich manželství je nešťastné) → Nick záhy zapadá do zdejší komunity → poznává Tomovu milenku Myrtle Wilsonovou a golfistku Jordan Bakerovou, se kterou naváže vztah → stane se Gatsbyho přítelem → zjistí, že jde o moc příjemného člověka → dozví se detaily o jeho podezřelých obchodech s alkoholem a o jeho cestě k penězům (původním jménem Gatz, z chudé rodiny; láska k dívce Daisy; rozchod kvůli rozdílnému spol. postavení; setkání s milionářem Danem Codym, který mu pomohl k penězům; válka; major v armádě; studia na Oxfordu).

Nick zjišťuje, že Gatsbyho životní láskou je Daisy → Gatsby se s Daisy setkává → její manželství s Tomem se rozvrací → dojde k přímé konfrontaci Gatsbyho a Toma → Tom odhaluje Gatsbyho temnou minulost a Daisy se rozhodne zůstat s Tomem → Tom sebevědomě řekne Gatsbymu, ať Daisy zaveze domů → Gatsby s Daisy odjíždějí (s Daisy za volantem), jedou kolem domu Wilsonových a Daisy omylem srazí a zabije Myrtle → Wilson je naprosto zničený → Tom mu prozradí, že majitelem auta je Gatsby → Wilson tak za vraha považuje Gatsbyho, vnikne do jeho sídla a zastřelí ho → poté sám spáchá sebevraždu → za Gatsbyho truchlí jen pár lidí (včetně Nicka) – místní smetánka zapomněla na jeho někdejší pohostinnost → Daisy a Tom odjíždějí → Nick je znechucený, končí vztah s Jordan a vrací se domů.

Po prohlídce domu jsme se měli podívat na pozemek, na bazén, na kluzák a na svatojánské květiny – ale za Gatsbyho okny se dalo zase do deště, a tak jsme stáli vedle sebe a dívali se na zbrázděnou hladinu Průlivu.

„Kdyby nebyla mlha, mohli bychom na druhé straně Průlivu vidět tvůj dům," řekl Gatsby. „Na konci vaší loděnice hoří vždycky celou noc zelené světlo."

Najednou se Daisy do něho zavěsila, ale zdálo se, že on se v myšlenkách hrouží do toho, co právě řekl. Snad ho napadlo, že obrovský význam toho světla už navždy zmizel. Ve srovnání s velkou vzdáleností, která ho dříve dělila od Daisy, se zdálo, že je jí velmi nablízku, skoro jako by se jí dotýkal. Zdálo se, že je tak těsně u ní jako hvězda u měsíce. Bylo to už zase jen zelené světlo na loděnici. Počet jeho kouzelných předmětů se o jeden zmenšil.

Začal jsem chodit sem tam po pokoji a v polotmě jsem prohlížel různé neurčité předměty. Velká fotografie staršího muže v parádním námořnickém obleku, jež visela na stěně nad psacím stolem, mě zaujala.
„Kdo je to?"
„To je pan Dan Cody, kamaráde. Už je mrtvý. Před lety to býval můj nejlepší přítel."
Na sekretáři stála malá fotografie Gatsbyho také v námořnickém obleku – Gatsby s hlavou vzdorovitě zvrácenou nazad – zřejmě z doby, kdy mu bylo asi osmnáct.
„To je božské," vykřikla Daisy. „Ten účes! Nikdy jsi mi neřekl, že ses takhle česal – nebo žes měl jachtu."