Kniha začíná popisem planety Země z pohledu jiného obyvatele vesmíru – dozvídáme se, že nejsme jediní ani nejchytřejší obyvatelé vesmíru. Jedna slečna v kavárně přišla na to, jak by ze světa udělat hezké místo, ale v tom je planeta zničena.

Arthuru Dentovi chtějí zbourat dům kvůli nové dálnici. Lehne si před buldozer. Přijde jeho přítel Ford Prefect, odvede ho do hospody a sdělí mu, že Země bude za chvíli zničena Vogony kvůli nové intergalaktické dálnici. Vogoni promlouvají skrz všechno kovové na planetě. Ford a Arthur si stopnou vogonskou vesmírnou loď – Dentrassiové (kuchaři na lodi) rádi Vogony štvou, a tak stopaře vezmou. Kapitán lodi Prostetnik Vogon Jelc je objeví a za trest jim přečte svou báseň (Vogonská poezie je příšerná). I když se snažili Vogonovi lichotit, nakonec je vyhodí do kosmického prostoru, kde lze přežít pouhých 30 vteřin.

Po 29 vteřinách jsou zachráněni lodí poháněnou Nekonečnou Nepravděpodobností – Srdcem ze zlata, kterou ukradl prezident Galaxie Zafod Bíblbrox. Na lodi Arthur potkává i Trillian – zjišťuje, že není jediný přeživší Země.

Skupina míří na bájnou planetu Magrathea, kde se hyperprostoroví inženýři specializují na stavbu planet na zakázku. Dozví se, že před miliony let byl postaven počítač Hlubina myšlení, který měl nalézt odpověď na otázku Života, vesmíru a vůbec. Za 7 a půl milionu let odpověď nalezl: 42. Jenže znění původní otázky už nikdo nezná. Proto byl sestrojen nový nejvýkonnější počítač – planeta Země, kterou si objednaly myši. Právě ony (pandimenzionální bytosti) sestrojily Hlubinu myšlení a dělaly pokusy na lidech, aby se dopátraly ke správné otázce.

Těsně před zodpovězením otázky je Země zničena demolicí. Myši chtějí vzít Arthurův mozek, aby získaly odpovědi – skupina proto zavčas mizí z Magrathey, nasedá do Srdce ze zlata a odlétá na další dobrodružství.

Vogonská loď visela ve vzduchu přesně tak, jak cihly ne.

Arthur Dent se rozhlédl. Nebyl to dobrý den. Vlastně to byl jeden z nejhorších dní jeho života – a uvědomoval si, že srovnání není nejšťastnější, protože jeho život pravděpodobně skončí za přibližně třicet vteřin.

Ford Prefect řekl: „Víš, co je největší problém s cestováním vesmírem?"
„Zrovna teď?" zeptal se Arthur.
„Lidé," odpověděl Ford. „Nikdy se nedostanou s ručníkem v čas na správné místo."

(Vogonská poezie je třetí nejhorší poetry ve vesmíru. Druhá nejhorší je tvorba Azgoths z Kria. Nejhorší jsou básně Paula Neila Milase Johna Slartibartfasta...)