Čeština — Ústní Dílo 10 / 20 · Douglas Adams
Období III.

Světová literatura 20. a 21. století

10

Stopařův průvodce po Galaxii

Douglas Adams
Sci-fi / Humor · 20. stol. Sci-fi satira · Epika
O autorovi
Douglas Noël Adams (11. 3. 1952 – 11. 5. 2001), anglický spisovatel, dramatik humoristických rozhlasových pořadů a hudebník. Narozen v Cambridge (Anglie). Střední škola Brentwood School – vynikal v kreativním psaní. St John's College v Cambridge – přijat na základě své eseje (mimo jiné o Beatles a Shakespearovi); získal titul z anglické literatury. Psal rozhlasové a televizní pořady, režíroval a hrál v divadelních revuích v Londýně, Cambridge a Edinburghu. Jako scénárista spolupracoval s Grahamem Chapmanem na 1 epizodě Monty Pythonova létajícího cirkusu. Psal pro seriál Doctor Who (mimo jiné epizoda City of Death, 1979). Adams měl se psaním potíže – vydavatel ho musel zamknout v hotelovém pokoji, aby knihy dokončil. Byl radikálním ateistou (teorie vnímající louže: přirovnává lidi věřící v boha k inteligentní kaluži vody, která si je jistá, že díra v zemi musela být stvořena speciálně kvůli ní). Angažoval se v otázkách životního prostředí: výstup na Kilimandžáro v převleku nosorožce (projekt Zachraňte nosorožce), ochrana goril. Ženatý s Jane Belsonovou, dcera Polly Adamsová. Zemřel 11. května 2001 na infarkt (trpěl zužováním koronárních tepen) v Santa Barbaře, USA. Na jeho počest byl fanoušky vyhlášen 25. května Ručníkový den.
Literární směr & kontext
Světová literatura 2. poloviny 20. stol. Sci-fi / absurdní humor. Vychází z britské tradice nonsensové literatury (Lewis Carroll, Monty Python). Dílo vzniklo jako rozhlasová hra BBC (vysílána od r. 1978).
Autoři stejné doby
Terry Pratchett · Kurt Vonnegut · Isaac Asimov · Ray Bradbury · Tom Sharpe
Vlivy na dílo
Britská tradice nonsensového humoru (Lewis Carroll, Monty Python). Práce na rozhlasovém seriálu BBC. Spolupráce s Grahamem Chapmanem. Zájem o vědu a filozofii. Radikální ateismus. Zájem o ochranu přírody.
Další díla autora
Trilogie v pěti dílech (pentalogie): Stopařův průvodce Galaxií (1979) · Restaurant na konci vesmíru (1980) · Život, vesmír a vůbec (1982) · Sbohem, a díky za ryby (1984) · Převážně neškodná (1992) · povídka Young Zaphod Plays It Safe (1997). Série Dirka Gentlyho: Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho (1987) · Dlouhý, temný čas svačiny duše (1988). Ochrana zvířat: Ještě je můžeme vidět (1991; cestopis, reportáže s rezervací ohroženými druhy). Z pozůstalosti: nedokončený román (zážitky a dopisy dvanáctiletého Adamse).
Literární druh & žánr
Epika (má děj, popisuje fiktivní skutečnost, psáno formou prózy) – satirická sci-fi novela / román; 1. díl pentalogie zvané trilogie v pěti dílech. Sci-fi: vyspělé technologie, inteligentní vesmírné rasy.
Časoprostor
Čas: není specifikován. Prostor: Planeta Země, kosmická loď „Srdce ze zlata", Vogonská loď, Magrathea.
Vypravěč
Er-forma – vševědoucí (lze sledovat vnitřní pochody postav). Převažuje pásmo postav; v pásmu postav se vyskytuje převážně přímá a polopřímá řeč.
Kompozice
Chronologický postup. Členění: díly → kapitoly → odstavce → věty.
Postavy
PostavaCharakteristika
Arthur DentSvobodný usedlý mladík ze Země; po zničení planety zažívá paniku, nostalgii a deprese; přátelský, má smysl pro pořádek, rychle se adaptuje; stane se z něj mezigalaktický stopař
Ford PrefectMilý, ochotný, výřečný, vysoký hubený mimozemšťan z okolí Betelgeuze; do poslední chvíle nikdo na Zemi netušil, že není pozemšťan; dělá výzkum pro Stopařova průvodce; holduje alkoholu; stopař smířený s každou událostí, včetně smrti
Zafod BíblbroxPrezident Galaxie, posedlý sám sebou, vzdálený příbuzný Forda; jeho činy na sebe strhovaly pozornost a odváděly ji od skutečného politického dění v galaxii; výstřední a tvrdohlavý
TrillianChytrá, chápavá, tolerantní, pohledná a snaživá mladá dívka původem ze Země; s Arthurem se kdysi poznali na party (Zafod mu ji „přebral"); v minulosti odcestovala se Zafodem na jeho vesmírné lodi
MarvinParanoidní android s depresemi (má mozek velikosti planety); znuděný a otrávený životem, který je pro něj něco nechutného
Děj
Kniha začíná popisem planety Země z pohledu jiného obyvatele vesmíru – dozvídáme se, že nejsme jediní ani nejchytřejší obyvatelé vesmíru. Jedna slečna v kavárně přišla na to, jak by ze světa udělat hezké místo, ale v tom je planeta zničena.

Arthuru Dentovi chtějí zbourat dům kvůli nové dálnici. Lehne si před buldozer. Přijde jeho přítel Ford Prefect, odvede ho do hospody a sdělí mu, že Země bude za chvíli zničena Vogony kvůli nové intergalaktické dálnici. Vogoni promlouvají skrz všechno kovové na planetě. Ford a Arthur si stopnou vogonskou vesmírnou loď – Dentrassiové (kuchaři na lodi) rádi Vogony štvou, a tak stopaře vezmou. Kapitán lodi Prostetnik Vogon Jelc je objeví a za trest jim přečte svou báseň (Vogonská poezie je příšerná). I když se snažili Vogonovi lichotit, nakonec je vyhodí do kosmického prostoru, kde lze přežít pouhých 30 vteřin.

Po 29 vteřinách jsou zachráněni lodí poháněnou Nekonečnou NepravděpodobnostíSrdcem ze zlata, kterou ukradl prezident Galaxie Zafod Bíblbrox. Na lodi Arthur potkává i Trillian – zjišťuje, že není jediný přeživší Země.

Skupina míří na bájnou planetu Magrathea, kde se hyperprostoroví inženýři specializují na stavbu planet na zakázku. Dozví se, že před miliony let byl postaven počítač Hlubina myšlení, který měl nalézt odpověď na otázku Života, vesmíru a vůbec. Za 7 a půl milionu let odpověď nalezl: 42. Jenže znění původní otázky už nikdo nezná. Proto byl sestrojen nový nejvýkonnější počítač – planeta Země, kterou si objednaly myši. Právě ony (pandimenzionální bytosti) sestrojily Hlubinu myšlení a dělaly pokusy na lidech, aby se dopátraly ke správné otázce.

Těsně před zodpovězením otázky je Země zničena demolicí. Myši chtějí vzít Arthurův mozek, aby získaly odpovědi – skupina proto zavčas mizí z Magrathey, nasedá do Srdce ze zlata a odlétá na další dobrodružství.
Téma díla
Cestování vesmírem a hledání bájné planety. Pátrání po smyslu všeho bytí. Autor skrze příběhy postav popisuje fungování vesmíru (účel prezidenta galaxie, sbírání informací pro Stopařova průvodce). Vše sledujeme převážně z pohledu Arthura (pozemšťana), pro kterého je vše nové – stejně jako pro čtenáře.
Motivy
zničení Zeměvesmírné rasytechnologiesmysl životačíslo 42chod vesmíruabsurdita
Jazykové prostředky
Převážně spisovná a neutrální čeština. Odborné termíny v rámci žánru a smyšleného prostředí. Výjimečně obecná čeština v pásmu postav pro věrohodnost. Převažuje pásmo postav; přímá a polopřímá řeč.
Zasazení do kontextu díla
Vydáno 1979. Vzniklo podle prvních čtyř částí stejnojmenné Adamsovy rozhlasové hry vysílané BBC od r. 1978. Přeloženo do více než třiceti jazyků. První kniha vyšla v 60 000 výtiscích – u nového autora sci-fi výjimečné; za první půlrok prodáno čtvrt milionu knih. V rozhlase bylo dílo takřka kultovní. ADAPTACE: televizní seriál BBC (1981, 6 dílů, režie Alan J. W. Bell, Simon Jones a David Dixon v hl. rolích) · divadelní hra · film (2005, režie Garth Jennings, v hl. rolích Martin Freeman a Yasiin Bey) · počítačová hra.
Společensko-historický kontext
Světová literatura 2. poloviny 20. stol. Éra kosmického závodění (SSSR vs. USA), popularizace vědy, rozmach sci-fi literatury. Británie 70. let: ekonomická krize, populární kultura, BBC jako kulturní instituce.
Kontext světové literatury
Sci-fi: Isaac Asimov, Arthur C. Clarke, Ray Bradbury. Britský absurdní humor: Lewis Carroll, Monty Python. Satirická sci-fi: Kurt Vonnegut. Terry Pratchett (podobný nonsensový humor v žánru fantasy).
Kontext dalších druhů umění
Rozhlasová adaptace BBC (od r. 1978, kultovní). Televizní seriál BBC (1981, 6 dílů, režie Alan J. W. Bell). Film (2005, Garth Jennings, Martin Freeman). Počítačová hra. Divadelní hra.
Dobové vnímání & kritika
V rozhlase bylo dílo takřka kultovní. První kniha vyšla v 60 000 výtiscích – u nového autora sci-fi výjimečné. Za první půlrok prodáno čtvrt milionu knih – dílo se dostalo mezi nejprodávanější knihy. Přeloženo do více než třiceti jazyků. Na školách se mnohde dostalo mezi povinnou četbu. Odpověď 42 pronikla hluboko do popkultury jako symbol absurdity smyslu existence.
Srovnání s jiným dílem
Terry Pratchett – Zeměplocha: podobně absurdní, humorná fantastika s filozofickými podtexty, oba autoři používají nonsensový britský humor a parodii žánru.
Ukázka z díla
Vogonská loď visela ve vzduchu přesně tak, jak cihly ne.

Arthur Dent se rozhlédl. Nebyl to dobrý den. Vlastně to byl jeden z nejhorších dní jeho života – a uvědomoval si, že srovnání není nejšťastnější, protože jeho život pravděpodobně skončí za přibližně třicet vteřin.

Ford Prefect řekl: „Víš, co je největší problém s cestováním vesmírem?"
„Zrovna teď?" zeptal se Arthur.
„Lidé," odpověděl Ford. „Nikdy se nedostanou s ručníkem v čas na správné místo."

(Vogonská poezie je třetí nejhorší poetry ve vesmíru. Druhá nejhorší je tvorba Azgoths z Kria. Nejhorší jsou básně Paula Neila Milase Johna Slartibartfasta...)
📚