Období II.
Česká a světová literatura 19. století
4
Frankenstein aneb Moderní Prométheus
Romantismus · 19. stol.
Gotický román · Epika
O autorovi
Mary Shelleyová (1797–1851), anglická spisovatelka období romantismu, druhá manželka Percyho Bysshe Shelleyho a předchůdkyně moderního žánru sci-fi. Narozena v Londýně slavným rodičům – Mary Wollstonecraftové (feministická učitelka a spisovatelka) a Williamu Godwinovi (anarchistický filozof, spisovatel a novinář). Matka zemřela brzy po porodu. Dostalo se jí drahého vzdělání. R. 1816 se provdala za Percyho Bysshe Shelleyho a společně strávili léto ve švýcarské Ženevě mimo jiné i s Georgem Gordonem Byronem → začátek literární tvorby → r. 1818 vydala nejznámější dílo, gotický román Frankenstein → r. 1822 se její manžel utopil v zátoce La Spezia při jejich pobytu v Itálii → návrat do Anglie → pokračování v lit. tvorbě (hlavně v letech 1827–40) → ve 40. letech 19. stol. cestovala společně se synem po Evropě → nemoc → zemřela r. 1851.
Literární směr & kontext
Romantismus. Vydáno r. 1818 – rané období autorčiny tvorby (napsáno r. 1816). Romantické prvky: popisy krajiny, láska, osamělost. Gotické prvky: tma, noc, tajemno.
Autoři stejné doby
George Gordon Byron · Percy Bysshe Shelley · Walter Scott · sestry Brontëovy (Charlotte, Emily, Anne) · Victor Hugo · Alexandre Dumas st. · Karel Hynek Mácha · Božena Němcová · Karel Jaromír Erben · Hans Christian Andersen · Heinrich Heine · Alexander Sergejevič Puškin · Michail Jurjevič Lermontov · Nikolaj Vasiljevič Gogol · Robert Louis Stevenson · Oscar Wilde · bratři Grimmové · Stendhal
Vlivy na dílo
Romantismus; gotika. Na další tvorbu autorky: otcovy a manželovy politické názory; časté cesty po Evropě.
Další díla autora
Mathilda · Poslední muž (zřejmě první post-apokalyptické sci-fi) · a další gotické romány
Literární druh & žánr
Epika – hororový gotický román s prvky science-fiction (próza). Předchůdkyně moderního žánru sci-fi.
Časoprostor
Zejména Švýcarsko a Německo (Ingolstadt), poté mnohé další světové oblasti (např. Arktida). 18. století.
Vypravěč
Vypravěči jsou 3 postavy – Robert Walton, Viktor Frankenstein a samotný netvor – vše v ich-formě. Propracované dialogy.
Kompozice
Dílo je klasicky členěno do kapitol.
Postavy
| Postava | Charakteristika |
|---|---|
| Viktor Frankenstein | Nadaný vynálezce; vytvoří monstrum a poleká se ho |
| Netvor | Viktorův vynález; postupně zabíjí jeho blízké ze zoufalství a pomsty |
| Robert Walton | Námořník; zachraňuje Viktora během pronásledování netvora; rámcový vypravěč |
| Alžběta | Viktorova manželka; zabita netorem |
| Clerval | Viktorův přítel; zabít netorem |
| Vilém | Viktorův bratr; první oběť netvora |
| Arnošt | Viktorův bratr |
Děj
Viktor Frankenstein po smrti matky opouští rodnou Ženevu a vydává se na univerzitu do německého Ingolstadtu. Zde se rozhodne vytvořit něco výjimečného – podaří se mu zkonstruovat obří monstrum podobné člověku s extrémní silou. Záhy se ho poleká a uteče. Utrpí celkový otřes (musí se o něj starat přítel Clerval). Z dopisu od manželky Alžběty se dozvídá, že jeho bratr Vilém byl zavražděn. Zjišťuje, že služebná byla odsouzena a popravena nespravedlivě, neboť čin vykonal jeho vynález – lidské monstrum.
Viktor se vydá netvora hledat. Když ho nalezne, netvor mu sděluje, že trpěl samotou, a když se s ním nikdo nechtěl přátelit, zabil ze zoufalství Viktorova bratra. Domlouvají se, že mu Viktor sestrojí družku. Viktor slib nedodrží – nedokončený výtvor zničí. Netvor mu slibuje stejnou osamělost, jakou pociťuje on sám, a postupně zabíjí jeho manželku Alžbětu i přítele Clervala (v důsledku otřesu umírá i Viktorův otec).
Viktor přísahá, že bude netvora hledat, dokud se mu ho nepodaří zničit. Setkává se s námořníkem Robertem Waltonem a zavazuje ho dokončit přísahu. Viktor Frankenstein umírá. Netvor se poté rozhodne ukončit svůj život sám.
Viktor se vydá netvora hledat. Když ho nalezne, netvor mu sděluje, že trpěl samotou, a když se s ním nikdo nechtěl přátelit, zabil ze zoufalství Viktorova bratra. Domlouvají se, že mu Viktor sestrojí družku. Viktor slib nedodrží – nedokončený výtvor zničí. Netvor mu slibuje stejnou osamělost, jakou pociťuje on sám, a postupně zabíjí jeho manželku Alžbětu i přítele Clervala (v důsledku otřesu umírá i Viktorův otec).
Viktor přísahá, že bude netvora hledat, dokud se mu ho nepodaří zničit. Setkává se s námořníkem Robertem Waltonem a zavazuje ho dokončit přísahu. Viktor Frankenstein umírá. Netvor se poté rozhodne ukončit svůj život sám.
Téma díla
Věčná otázka zodpovědnosti tvůrce (vynálezce) za svůj vynález. Varování před následky přehnaných vědeckých experimentů.
Motivy
zodpovědnostosamělostvědapomstavinasmrtpřátelství
Jazykové prostředky
Spisovný jazyk. Romantické prvky v popisu krajiny (tma, noc, osamělost). Propracované dialogy. Gotické prvky – tajemno, hrůza, nadpřirozeno.
Zasazení do kontextu díla
Vydáno r. 1818. Dílo ovlivnilo celou řadu budoucích autorů, zejména moderní podobu hororu. FILM: Frankenstein (USA; 1910) – z filmového studia slavného vynálezce Thomase Alvy Edisona; Frankenstein (USA; 1931) – kultovní horor; Frankenstein (1994) – hrají Robert De Niro, Kenneth Branagh. Dnes je román vnímán literární kritikou jako jedno z předních a klasických hororových děl.
Společensko-historický kontext
Probíhají napoleonské války – bitva u Trafalgaru a bitva u Slavkova (1805). Probíhá Vídeňský kongres, který řeší dopady napoleonských válek (1815). Strach společnosti z Napoleonova tažení Evropou.
Kontext světové literatury
Georgiánské období (vláda anglických králů Jiřího I.–IV.) – v anglické literatuře se začíná rozvíjet romantismus. Tvořili zejména George Gordon Byron a Percy Bysshe Shelley. Romantismus – směr rozvíjející se v 1. pol. 19. stol., pravděpodobně vzniklý v Anglii; rozvíjela se lyrická poezie, lyrickoepické žánry i román; znaky: konflikt mezi vnitřním a vnějším světem, vnitřní rozervanost hrdiny vzpírajícího se společenským konvencím.
Kontext dalších druhů umění
MALBA: Eugène Delacroix (1798–1863); Francisco Goya (1746–1828), španělský malíř. Rokoko navazuje na baroko (2. pol. 18. stol.).
Dobové vnímání & kritika
Dnes je román vnímán literární kritikou jako jedno z předních a klasických hororových děl.
Srovnání s jiným dílem
Alois Jirásek – Staré pověsti české (Pověst o Golemovi – podobný obří lidský výtvor).
Ukázka z díla
Jedné smutné listopadové noci jsem se dožil dokončení svých snah. S úzkostí, která téměř hraničila s agónií, naskládal jsem kolem sebe životodárné přístroje, abych mohl vdechnout jiskru života do neživé hmoty, která mi ležela u nohou. Byla jedna hodina po půlnoci, déšť bubnoval neutěšeně do oken a svíčka již dohořívala, když za posledního záblesku světla jsem spatřil, jak můj výtvor otevřel matně žluté oko. Jeho dech byl těžký a údy se mu křečovitě zmítaly.
Jak mám vylíčit své pocity při této úděsné události nebo jak popsat stvůru, kterou jsem s tak nesmírnými strázněmi a obtížemi vytvořil? Údy byly souměrné a rysy v obličeji jsem vybral tak, aby byly krásné. Krásné! Bože můj! Žlutá kůže sotva skryla soustavu svalů a žil, vlasy byly leskle černé, rozevláté, zuby bělostné jako perly, jenže tento lesk tvořil tím strašnější kontrast s vodovýma očima, které měly téměř stejnou barvu jako špinavé oční důlky, v nichž byly zasazeny, jako svraštělá pokožka a úzké zatrpklé rty.
(Kapitola 5 – okamžik oživení netvora)
Jak mám vylíčit své pocity při této úděsné události nebo jak popsat stvůru, kterou jsem s tak nesmírnými strázněmi a obtížemi vytvořil? Údy byly souměrné a rysy v obličeji jsem vybral tak, aby byly krásné. Krásné! Bože můj! Žlutá kůže sotva skryla soustavu svalů a žil, vlasy byly leskle černé, rozevláté, zuby bělostné jako perly, jenže tento lesk tvořil tím strašnější kontrast s vodovýma očima, které měly téměř stejnou barvu jako špinavé oční důlky, v nichž byly zasazeny, jako svraštělá pokožka a úzké zatrpklé rty.
(Kapitola 5 – okamžik oživení netvora)