Přehled literárních děl

Ve Veroně vedou staletý spor rody Montaguů a Capuletů. Romeo (Montague) se na plese zamiluje do Julie (Capulet). Tajně se vezmou, avšak Romeoův přítel Merkucio je zabit Tybaltem – Romeo Tybalta v odvetě zabije a je vyhnán z Verony. Julie dostane lektvar zdánlivé smrti, aby se vyhnula nechtěnému sňatku. Romeo o plánu není informován, u její rakve se otráví. Probuzená Julie vidí mrtvého Romea a probodne se dýkou. Tragédie přiměje oba rody usmířit se.

Stařec Harpagon si chce vzít mladou Marianu, do níž je ale zamilován jeho syn Kleant. Eliška chce za Valéra, otec ji chce provdat za bohatého starce. Harpagonovi je ukraden poklad ukrytý v zahradě – v panice obviní všechny kolem. Na konci vyjde najevo, že Mariana i Valér jsou dětmi starého přítele, který je hledá – vše se šťastně rozřeší (ne pro Harpagona).

Robinson se navzdory vůli rodičů vydá na moře. Při plavbě ztroskotá a jako jediný přežije na pustém ostrově. Využívá věci z vraku lodi a buduje zázemí – dům, plantáže, hlídané stádo koz. Po mnoha letech objeví na ostrově kanibalské kmeny, zachrání domorodce a pojmenuje ho Pátek. Spolu se dostanou zpět do civilizace, když zachrání britský kapitán. Robinson se vrátí bohatý a starý domů.

Vědec Victor Frankenstein oživí bytost složenou z kusů mrtvých těl. Stvoření ho děsí, Victor uprchne – monstrum je ponecháno napospas světu, který ho odmítá pro jeho zjev. Naučí se číst a mluvit, ale všude naráží na strach a nenávist. Zabíjí Victorovy blízké a žádá ho, aby mu stvořil družku. Victor odmítne – monstrum přísahá pomstu. Oba skončí v arktickém pronásledování, Victor umírá, monstrum odchází zmizet v ledu.

Dostavník plný „slušných" normandských měšťanů prchá z Rouen obsazeného Prusy. Jediná, kdo má zásoby jídla, je prostitutka Kulička – ostatní nejdřív opovrhují jejím společenstvím, pak jí příživnicky jídlo sněden. V hostinci pruský důstojník odmítá cestující pustit dál, pokud Kulička nesouhlasí s tím, aby s ním strávila noc. Kulička to zpočátku odmítá – nakonec ji ostatní přesvědčí, že to musí obětovat pro dobro všech. Po jejím souhlasu se ostatní k ní opět chovají opovržlivě – tentokrát bez poděkování.

Dudák Šváanda touží po světě a slávě. Pod vlivem Kalafuny opouští domov i milou Dorotku a vydává se za hranice. Díky kouzelné dudce si získá slávu i bohatou princeznu, ale nakonec mu nevyhovuje cizí prostředí a přijde na to, že nešlo o pravé štěstí. Dorotka, věrná a trpělivá, na něj čeká doma. Šváanda se vrátí a pochopí, že skutečné hodnoty jsou doma – v rodné zemi, lásce a jednoduchém životě.

Irský král Lávra má oslí uši a každého holiče, který to zjistí, nechá popravit. Chudá matka přemluví syna Kubíčka, aby nastoupil jako králův holič – výměnou za milost na dvoře. Kubíček zná tajemství, ale nesmí ho prozradit – tlak ho dusí, až mu lékař poradí, aby svěřil tajemství vrbovému keři. Ze dřeva keře vyrobí basa a ta na celém plese zahraje: „Král Lávra má oslí uši!" Celý národ tajemství zná, králova tyranie je zesměšněna – ale král propásl příležitost k odplatě, protože pravda vyšla najevo.

Babička přijíždí na venkov ke své dceři a rodině. Žije v jejich domě, stará se o vnoučata, pomáhá sousedům, vypráví pohádky, udržuje tradice a víru. Kolem ní se točí životy různých lidí – Kristly a jejího milého vojáka, tragické Viktorky, která zešílela pro lásku k vojákovi. Babička si získá i úctu místní kněžny. Na konci babička pokojně umírá, ale zanechává hlubokou stopu v životech všech, s nimiž se setkala.

Země je zbořena jako dálniční průchod vesmíru. Jediný přeživší Angličan Arthur Dent je zachráněn svým přítelem Fordem, který se ukáže být mimozemšťanem. Spolu se vydají stopem po vesmíru. Arthur zjistí, že Země nebyla jen náhodná planeta, ale počítač navrhnutý na hledání Otázky, jejíž odpovědí je číslo 42. Přidají se k prezidentu Galaxie Zaphodovi na výpravě za legendární planetou Magrathea. Plná absurdních situací, vesmírné byrokracie a filozofických odboček.

George a Lennie jsou dělníci, kteří putují z ranče na ranč. Sdílejí sen o vlastní farmě. Lennie je silák s mentálním postižením – nezvládá svou sílu a mechanicky hladí vše, co mu přijde hebké. Na novém ranči se setkají s Curleym a jeho ženou, která flirtuje s dělníky. Lennie ji omylem při objetí zlomí vaz. George, aby uchránil Lennieho před krutou popravou, ho sám zastřelí u říčního břehu, zatímco mu vypráví o jejich snu o farmě.

Nick Carraway se přestěhuje na Long Island a stane se sousedem záhadného Jaye Gatsbyho, který pořádá velkolepé párty. Gatsby byl kdysi chudý, zbohatl temnou cestou – vše jen proto, aby znovu získal Daisy, do níž byl zamilován před lety. Nick zařídí jejich setkání. Vztah se znovu rozhoří, ale Daisy nedokáže opustit manžela Toma. Po osudné nehodě (Daisy za volantem srazí Tomovu milenku) Gatsby přijme vinu – a je zastřelen pomstou. Gatsby zemřel kvůli iluzi – „zelenému světlu" na Daisyině molu.

Pilot nouzově přistane na Sahaře. Setká se s Malým princem, který přiletěl ze svého asteroidu B-612. Princ vypráví o svých cestách po různých planetách, kde setkával s absurdními typy dospělých (pán, účetní, zeměpisec). Na Zemi potkal liška, která ho naučila, že tím nejdůležitějším je neviditelné pro oči. Princ se vrátí k své Růži – nechá se uštknou hadem, aby se vrátil domů. „Uvidíš jen hvězdy se smíchem." Pilot opraví letadlo a opouští Saharu sám – ale spřátelen s hvězdami.

Montag je hasič v budoucnosti, kde hasiči nezhasínají, ale zapalují – pálí zakázané knihy. Po setkání s Clarisse začne pochybovat o smyslu svého života. Tajně si začne schovávat knihy, spojí se s bývalým profesorem Faberem. Beatty na něj zavolá zásah – Montag Beattyho zabije a uprchne z města. Na okraji přírody najde komunitu „lidí-knih", kde každý nosí v paměti jedno literární dílo. Město je zničeno jadernými bombami, Montag přežívá a vydává se s ostatními zachovat lidskou kulturu.

Péťa Bajza vypráví o každodenních dobrodružstvích party pěti kamarádů z maloměsta. Hrají si, hádají se, podnikají výpravy, řeší první dětské starosti. Setkávají se s absurdními dospělými (otcové hovořící o politice a fotbale). Péťa naivně popisuje svět a nevědomky odhaluje pokrytectví dospělých. Příběhy jsou autonomní – každá kapitola je epizoda. Vše prostoupeno laskavým humorem a nostalgií za dětstvím první republiky.

Miloš Hrma nastupuje jako výpravčí. Trpí sexuálním selháním a pokusí se o sebevraždu přeříznutím žil ve vaně. Rekonvalescence ho vrátí na stanici. Zkušený Hubička mu pomůže překonat problém – prostřednictvím partyzánky Viktorie. Ta mu pak svěří misi – shodit bombu na nacistický vlak munice. Miloš bombu hodí, ale je přistižen a při přestřelce zabit. Stanice je symbolem normální každodennosti uprostřed válečného šílenství.

Maryška vypráví o životě v pivovaru, kde její muž Francin zastává funkci správce. Střed příběhu je příjezd bláznivého strýce Pepina, který do poklidného světa vnáší chaos, smích a nekonečné vyprávění. Maryška si nechá ostříhat své krásné vlasy (postřižiny = přechodový rituál) – Francin to nese těžce. Příběhy jsou epizodické: vyjížďky na motorce, boj s dělníky, zábavy na pivovarské zahradě. Závěr přechod do nastupující průmyslové doby – idyla je ohrožena.

Příběhy ze života vypravěče a jeho kamarádů za normalizace – absurdní situace na škole, pokusy hrát rock, střety s režimem v maličkostech každodenního života. Tato generace nenáviděla normalizaci, ale zároveň v ní vyrostla a má k ní nostalgický vztah. Vyvrcholením je sametová revoluce, kdy konečně přichází svoboda. Název odkazuje na občanský průkaz – dokument identity v době, kdy identita byla omezená.

Román sleduje dospívání Kvída v rodině vzdělaného, nekonformního táty, který pod komunismem raději staví chalupu než dělá kariéru. Matka je frustrovaná, babička přesvědčená komunistka. Kvído dospívá v absurdní normalizační realitě – pionýrské tábory, hloupé ideologie, šedá každodennost. Vše zobrazeno s humorem a ironií. Dospělý Kvído vzpomíná a komentuje, jak z toho všeho vyrostl, a píše o tom román – který právě čteme.